Státní maturitní zkouška, jejíž
první „ostrý“ ročník se uskutečnil v roce 2011, vyvolává neutuchající
zájem odborné i laické veřejnosti. Padají otázky typu: Jsou maturitní testy
kvalitní? Jaká by měla být skladba povinných maturitních předmětů? Co nám maturitní
zkouška v režii státu přináší dobrého? Je nová podoba maturitní zkoušky
vůbec přínosná? Jaká by měla být obtížnost maturitní zkoušky?
 |
| Státní maturita formou chatu (archiv J. Andrejsek) |
Na poslední otázku jsem
se ve své bakalářské práci Státní maturitní zkouška z českého
jazyka pro neslyšící studenty snažil hledat odpovědi krátkým exkurzem
do historie. Není bez zajímavosti, že obtížnost maturitní zkoušky před takovými
sto lety si dnes už vůbec neumíme představit. Tehdy to byla opravdu přísně
výběrová zkouška.
Po historickém exkurzu
se ve své práci navracím do současnosti. Zde bylo mým cílem popsat původní
podobu maturitní zkoušky ještě před zavedením státní maturity a navázat podrobným
představením nového maturitního modelu, tehdy ještě rozděleného na tzv. náběhovou fázi v roce 2011 a
druhou fázi od roku 2012. Toto rozdělení vzalo později pod vlivem mnohých
událostí za své, ale kdo to tehdy mohl tušit…
Velká pozornost byla od
samého počátku přípravy reformované maturitní zkoušky věnována žákům se
zdravotním postižením či zdravotním znevýhodněním. Tito žáci nakonec dostali
označení žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní
zkoušky, ze kterého vznikla hojně používaná zkratka žáci s PUP MZ,
v profesní mluvě „PUPíci“.
A co vlastně znamená mé
tvrzení v nadpisu tohoto článku? Že není čeština jako čeština? Tedy
v dnešní době je možné relativizovat snad úplně všechno, ale tohle!? Jak
název bakalářské práce napovídá, jádrem je podrobný popis nové podoby maturitní
zkoušky z českého jazyka pro prelingválně neslyšící žáky. U těchto žáků předpokládáme, že jejich prvním jazykem a
zároveň preferovaným komunikačním prostředkem je český znakový jazyk. Češtinu už
se tato poměrně úzká skupina žáků učí jako druhý jazyk. Proto bylo
v průběhu příprav nové maturitní zkoušky rozhodnuto, že neslyšící žáci
budou konat maturitní zkoušku z českého jazyka jako jazyka cizího.
Zpočátku se uvažovalo o
nastavení obtížnosti zkoušky na úroveň B2 dle dokumentu Společný evropský
referenční rámec pro jazyky (SERRJ),
ale pod vlivem nepříliš dobrých výsledků pilotního testování kompetencí
neslyšících žáků se přikročilo ke snížení úrovně na B1.
Zda to byl správný krok,
či nikoliv, o to se lze přít a vášnivě diskutovat, obávám se však, že bez
jednoznačného výsledku. Jisté je, že by se obtížnost zkoušky měla postupně
zvyšovat na úroveň B1+ a v delším časovém horizontu bychom se snad mohli
dočkat i obtížnosti zkoušky odpovídající úrovni B2.
Příprava a vývoj
zkoušky obecně je nikdy nekončící proces a nejinak je tomu i v případě maturitní
zkoušky, která nese název český jazyk v úpravě pro neslyšící. Případným
zájemcům o tuto problematiku proto doporučuju nejen prostudovat právě
představenou bakalářskou práci, ale také informovat se o dalším vývoji a
aktuální podobě zkoušky.
10. června 2013, Jan Andrejsek
Žádné komentáře:
Okomentovat