Celý život jsme obklopeni mýty a předsudky, které jsou historicky
zakořeněné a často vyplývají z neznalosti dané problematiky. Jako člověk
nedoslýchavý, který se zajímá o problematiku osob se sluchovým postižením,
mnohdy slýchávám ve svém okolí mylné názory na komunikaci neslyšících. To mě
dovedlo k napsání bakalářské práce na téma Mýty a předsudky o českém znakovém jazyce.
14. června 2013, Jitka Herynková
Pro teoretickou část práce jsem
vybrala několik tvrzení o znakovém jazyce, které se
v současné odborné literatuře nejčastěji objevují jako mýty a předsudky a
které jsou v dnešní době díky výzkumům v této oblasti mezi odbornou
veřejností většinou překonány. Pracovala jsem primárně s literaturou
vydanou před rokem 1998, která se zabývá problematikou neslyšících, především
z oblasti školství (nejstarší použitý zdroj je
z roku 1907). Cílem tohoto pátrání bylo zjistit, jaké názory vedly ke
vzniku vybraných mýtů a předsudků, a pomocí důkazů z prostudované současné
odborné literatury tyto mýty vyvrátit. V praktické části své práce jsem
skrze dotazník, který vyplnilo 122 respondentů, zkoumala, zda jsou tyto mýty
a předsudky mezi širokou veřejností stále rozšířené.
Na základě získaných dat mohu
říci, že se informovanost veřejnosti díky internetu, kurzům, vysokoškolským
oborům, programům v televizi atd. značně lepší. Přesto nejsou výsledky
nikterak uspokojivé, a proto je stále třeba informace o znakovém jazyce a komunitě
neslyšících šířit do povědomí laické veřejnosti.
Nejvíce rozšířeným mýtem se jeví
zaměňování znaků za gesta a znakového jazyka za
pantomimu. Toto tvrzení považovalo za správné 69 % respondentů. Dále
například 57 % respondentů považovalo znakový jazyk za jazyk bez gramatiky.
Tato práce byla napsána
především z důvodu, aby poukázala na současný (i dřívější) pohled slyšící
populace (ať už odborné, nebo laické) na komunikaci neslyšících
a aby přinesla vysvětlení a uvedla na správnou míru, jak to se znakovým jazykem
a neslyšícími opravdu je. Byla bych ráda, kdyby tato práce posloužila například
studentům z oboru Čeština v komunikaci neslyšících
jako studijní materiál k předmětům, jež se zabývají historií a
komunikací osob se sluchovým postižením. Dále si myslím, že je
zajímavá i pro čtenáře z laické veřejnosti, kteří se chtějí dozvědět více
o komunikaci a životě neslyšících.
Celá práce ke stažení ZDE.
14. června 2013, Jitka Herynková
Žádné komentáře:
Okomentovat